První čtyři týdny Max:30 zdolány!!

Před Max:30

V půlce Max:30

 Jo, první čtyři týdny jsou za mnou. Byly kvůli neplánované přestávce o dva týdny delší než byl záměr, ale nějak jsem je dokopala do konce a to je hlavní :o)

A výsledky? Nóó, nic moc.. Váha se nezměnila (což by nevadilo), ale moc se nehnuly ani centimetry. Celkem je to po čtyřech týdnech cca 3cm v pase, ani kousek přes břicho, 2cm přes zadek a 1cm stehna.
Je to bída, přátelé, a můžu si za to sama a jenom sama, protože hrozně moc papám a hlavně se nedržím těch správných potravin :o( Stydím se, stydím, a ještě víc se stydím. Ale řekněte, jak koukat na mistrovství v hokeji bez brambůrků, čokolády a podobných dobrůtek??  A pak taky byla pouť a s ní pouťové koláčky, zmrzlinka s dětmi.... Tyhle věci sice bývají jen čas od času, ale za poslední měsíc se toho sešlo opravdu hodně. Držím se aspoň low-carb snídaně a snažím se ty 'carby' nějak vytlačovat i z ostatích jídel. Ale co naplat, vždycky to zazdím nějakou naprosto zbytečnou dobrotou.
Ale dost už jídla a stydění, přejděme ke cvičení. Je to paráda, líbí se mi a baví mě, přestože padám na tlamu (někdy i doslova) a ani omylem nestačím těm šikulům, co jsou na videu. Mám dojem, že jsem docela pokročila, pokud jde o sílu v nohách, s rameny a rukama je to horší, tam jsem už někdy loni v létě ustrnula na mrtvém bodě a prostě se nenaposilují, ať dělám, co dělám. Štve mě to, ale co nadělám, holt se musím snažit dál, třebas se stane zázrak a jednoho dne se probudím, vyskočím a udělám dvacet kliků až k zemi :o))) A i přes to špatné stravování musím uznat, že cvičení působí. Sice nešlo dolů moc centimetrů, ale rozhodně se mi tělo trochu zpevnilo, a móóžná se nějaký tuk spálil a nahradil svalama. Nohy a zadek už se tak zoufale neotřásají při každém kroku, tak nějak automaticky zpevňuju břicho, takže nepůsobí tak rozkydle.. ovšem pořád je tam ta děsná pneumatika. Cákryš, jak ta mě štve! Nejhorší je, že je mi břicho vidět i zezadu - nebo mi to tak přinejmenším připadá. Ale to jsem odbočila :o) Prostě se mi Max:30 líbí a už se těším (a bojím zároveň), až začnu druhou část. (Teď si dávám ještě jeden týden z první části navíc, abych si vykompenzovala tu dvoutýdenní pauzu.)
A samozřejmě nesmějí chybět nějaké ty fotky - vlevo před, vpravo po, a za nimi moje ctěné končetiny tak, jak vypadají pár minut po Shaunově náloži.

Na fotkách to vypadá jako úžasný rozdíl, bohužel zdání klame, pořídila jsem mezitím stojací zrcadlo, které nááádherně zeštíhluje, takže je potřeba v duchu si ten obrázek trochu ošpekovatět.

Chtěla jsem se pochlubit, jak se mi vždycky u cvičení napumpujou svaly, ale na fotkách bohužel nejsou vůbec vidět :oD (Zato koukám, že vzadu pod stolem je razítko s Peppou, které malá hledá...) Normálně si sice svaly nefotím, to jen dneska, zato si s oblibou beru po workoutu kraťasy nebo krátkou sukýnku a tílko a kochám se.. normální narcis, co vám mám povídat. Taky si vybavuju, jak jsem šla loni na výlet a nesla batole na zádech, měla jsem kraťásky a jak jsem lezla do kopce (velký krpál to byl), tak jsem strašně okouzleně koukala, jak se mi zatínaj moje nově nabyté kvadricepsy, a když nebyl nikdo v dohledu, tak jsem si do nich dokonce šťouchala, abych zkusila pevnost :oD A to jsem zas nějak odbočila.. a rozkecala jsem se teda.. tak jestli někdo dočetl až sem, tak gratuluju, děkuju za pozornost, omlouvám se za ztracený čas a zdravím: Sportu zdar! :o)